O MNĚ

Jmenuji se Martin Toman a je mi dvacet šest let. Mezi moje koníčky patří samozřejmě motorky :), ale taky auta, veteráni od obojího a víceméně vše, co smrdí benzínem. Pravidelně se účastním alkoholových dýchánků konaných v kruhu zdravého jádra bývalých spolužáků z Masarykova gymnázia. Rád cestuji, baví mě pěší i cykloturistika. Zajímám se také o počítače a kybernetiku, ale mašiny jsou pro mě nr.1 :) S motorkami jsem začal tuším ve druhé třídě na ZŠ, kdy jsme s bratrem po dvoře proháněli JAWU 555, následovala JAWA Mustang a po ní konečně SIMSON S51 Enduro, vůbec první terénní stroj, který jsem řídil. K němu jsme pořídili silniční kapotovanou SUZUKI RG80, která sice oproti stroji z NDR měla pořádnou sílu, ale jinak mě neuchvátila, na Simsonu jsem jezdil mnohem raději. Když mi bylo deset, koupili jsme první japonské enduro HONDU MB80, rok výroby 1985. Tato stařičká motorka mě kompletně do endura proklela, od teď jsem věděl, kam patřím. Rovněž jsem s ní zažil svůj první pád z motorky, kdy se mi tkanička od botasky namotala na řadící páku. Po cca roce jsme mašinu prodali a ke slovu přišel opět Simson. Ten rok nám klidnou letní dovolenou v Rakousku nabourala SMS, že na nás čeká HONDA CRM125 a YAMAHA XT600. Po návratu jsme okamžitě s vlekem dojeli pro CRMku a nakonec i XTčko. Při první jízdě jsem s Hondou seknul o zem, když jsem z ní při otáčení nedosáhl na zem. CRM proháněl hlavně bratr, XTčko otec a já v šesté třídě dostal HONDU XLR 125 R DAKAR. Byla to úžasná motorka, první čtyřtakt, na kterém jsem jel. Jenže po roce se už projevovalo stáří stroje a byla nutná větší investice - XLRko jsme tedy prodali. Hledala se náhrada. Nakonec to skončilo tak, že jsem začal jezdit na otcově XTčku a on si přivezl YAMAHU TT 600 S. Čas plynul a já XTčko postupně vylepšoval až bylo technicky TOP. V roce 2006 jsem s ním jel 300min Country Cross, ale na jaře 2007 se objevila nemilá věc - modrý kouř a spotřeba oleje. Znamenalo to být do konce sprna bez mašiny, dělal jsem komplet GO motoru (tacho 40tis. km), padlo do něj 20 tisíc Kč. Po zaběhnutí motoru je z XTčka kladivo. V 16 letech jsem hrdě vlastnil řidičské oprávnění skupiny A1, jezdil jsem na SUZUKI DR125SE. Ta motorka byla opravdu neskutečný dříč, najel jsem s ní 8000km, jednou zažila výlet i k sousedům do SRN, tacho při prodeji 31tis. km. Naskytla se ale otázka, na čem budu po silnici jezdit od osmnácti. Stála tu na prodej HONDA XL600LM, rok výroby 1986, že prý nechytá. Opticky ale v originál zachovalém stavu. Bylo rozhodnuto - kompletní repase motorky. Nasypal jsem do ní cca 62 tisíc Kč a nelituji toho. To už jsme vlastně v současnosti - XTčko mám do terénu, jako cesťák XLko. S Hondou jsem najel několik příjemných tisíc kilometrů a naučil se na ní opravdu s motorkou cestovat. Získal jsem na ní cenné zkušenosti z všemožných (i krizových) situací. Přes všechny dětské nemoci po repasi jsem si ji do teď (10/2011) nechal. Prodej byl už na spadnutí před rokem a půl, nicméně problémy se vychytaly a já opět vyměkl. Až koncem sezóny 2011 po třídenní "dovče" v italských Alpách jsem se rozhodl, že ji prodám. Jako nástupce jsem si vybral BMW R1100GS, které od 5.11.2011 sedlám. První dojmy jsou takové, že "GéeSo" plní všechno, co od cestovního endura očekávám.